Jdi na obsah Jdi na menu
 


16.12.2006 předvánoční posezení v Marco Polo v KT

16. 12. 2006

Poslední setkání v tomto roce 2006 :

Účastnice : Maruška, Dana, Bláža, Andul, Hanka, Bětka, Evička K., Eva V. - po dlouhé době - Evi, vítej a zůstaň !!!!  Moc rádi tě vidíme.....

Servírka již potřetí se ptá : "Tak, co si budete přát ???" - Nemá šanci - rozdáváme vánoční balíčky, předáváme přáníčka a dárky Hance a Bětce k odchodu do důchodu - pijeme na zdraví a štěstí... Nakonec přeci dojde na objednání jídla - všechny stejné - kdo by se zdržoval čtením jídelníčku...

A takový byl vstup do vánočních svátků - a po novém roce - přesně 5.1. již první z nás má nárok na zasloužený odpočinek - důchod - pro někoho konec pracovních povinností a následně možnost realizace spousty plánů, na které nebyl čas v každodenním maratonu povinností......, pro jiného nepředvídaná situace, co s množstvím času ..... Ale každopádně v běhu života je to už tak - něco jednou začne a také posléze končí a tak se i nám čas pracovních povinností postupně naplňuje.....

Ale, my se těšíme...... a  každá ode mě dostane polštářek, aby mohla příležitostně na něm i někdy odpočívat..... a básničku - trochu o životě a také přání do budoucna.....

Ta první patří tobě Bětuško :

Bětušce

Bětuško milá, čas již završil se v Tvém to žití,

pomalu ale jistě přehoupl se do tohoto století,

v mládí - jako první jsi vykročila v širý svět,

práci jsi odvedla - nárok máš, začít si hovět,

proto první z nás si již důchodu užívej,

s úsměvem, dobrou náladou si i zazpívej.

 

Sám osud Ti mnoho štěstí přihrál do vínku,

z lásky přesídlila jsi na šumavskou Opálku,

strážovská školka stala se druhým Tvým domovem,

tam všechny ty dětičky, vždy zvládla jsi s úsměvem,

kolem Tebe se tam začal točit celý svět,

v radosti dokráčelas až do dnešních let.

 

Dnes po létech při kalkulaci svého žití,

s hrdostí se můžeš se vším pochlubiti,

při každodenních starostech, všechno prošlo hladce,

do života - dobře vypravila jsi své tři "lepé" chlapce.

 

"Jako z vody" ať všechna vnoučata Ti rostou,

rozmazluj je a jen radost z nich měj prostou,

další zábavu máš už připravenou na zahrádce,

ať Ti vzkvétá, jde Ti všechno jako "mičurince".

 

Na Šumavu občas vyraz, na tůrách se "kochej",

jak krásná je, vypráví všichni, co po ní "choděj",

občas vší práci odlož a sedni do křesla,

že "práce není zajíc" - drž se toho hesla.

 

Nejvzácnější poklad - "Zdraví" dej Bůh Tobě,

"Štístko" Tě provázej vším, co jen přeješ sobě,

neustálý elán upřímně a vřele,

do dalšího žití odvážně a směle.

5.1.2007                                                            Ani

 

P.S.:   Dnes po létech na věk můžeme být jedině pyšné,

            v srdci žár, v oku jiskru máme a jsme stále sličné,

           na našich pochodech setkáváme se všechny rádi,

        je to tak, že už nám uteklo to naše "dívčí mládí",

       není nám "dvacet", proto práci přenecháme mladší generaci,

    aby se neřeklo, ponecháme sobě jen trochu - pro legraci.

 

 


 

A druhá zaslouženě Tobě Hani :

Haničce

Haničko, sudičky pracovní povinnost Ti odměřily,

až k důchodu Tě přivedly, a práci "vale" odzvonily,

důvod máš, vzdát hold slavné minulosti,

oslavit odchod a jít vstříc budoucnosti.

Vše ber jako dobré znamení, naše milá Haničko,

za čas - už brzy přec uslyšíš to slůvko "babičko",

teprve potom uvidíš, proč je krásně na světě,

přiznáš nám, až "kochat" se budem na výletě.

Ta léta "mladosti" nám utekla mílovými kroky,

s odstupem doby, ani ty průšvihy nebyly velký,

přec důvod máme oslavit úspěchy docílené,

zhodnotit si žití svoje, především to kladné.

Už nevážíš ta kila, co byla psána v soupisce,

zato přemnohé zkušenosti nabyla jsi velice,

doma Tě všichni poslouchají a vše klape Ti,

dvě "lepé" dcery jsi stihla dobře vychovati,

na to, žes do světa je vypravila měj velkou hrdost,

vnoučat až dočkáš se, budeš mít ze všech radost.

Přesto, přijde-li někdy k Tvé duši smutek,

do kroniky připiš stránku, to dobrý skutek,

zapomeneš tak na "brouky", třeba i boleníčko,

vzpomínka pak přijde, i venku, že svítí sluníčko.

U kafíčka si v poklidu odpočívej každý den,

třeba zdřímni, pak ať zdá se Ti krásný sen,

povinnosti sis v slavných dobách odbyla,

teď už raduj se, bys důchod si dlouho užila.

Činnost dělej jen takovou, co Tě baví,

k tomu špetku elánu a div se dostaví,

stálou mladost Tobě, šarm a eleganci.

by Ti žádné vrásky nepřibyly v líci,

svoje od přírody dané schpnosti si přiznej,

"pikle ukuj" a stále nás dohromady "sháněj".

Štístko" Tě provázej vším, co jen přeješ sobě,

a zdraví, ten nejvzácnější poklad já přeji Tobě.

                                                                        Ani

         P.S.:  Než rok s rokem se sejde, v důchodu budeme všechny holky,

                        nadále cíl, proto mějme jedinný, užít si ty "podzimní chvilky",

nebyly všechny jen krásné pohodové dny,

 přec v mnohém se naplnily naše dívčí sny.

 


A tak si ten čas vánoční všechny užívejte  a do nového roku 2007 mnoho štěstí, zdraví, lásky a dalších nápadů na společně strávené chvíle na našich výletech....

  PF  2007