11.10.2008 - sešly jsme se :  Dana, Evička K.,Bláža, Hanka, Andul a Evička V.

Přijely jsme vlakem od Klatov a Dana i Evička na nás čekaly na nádraží - pak jsme šly procházkou přes Křižíkovy sady - foto u Spejbla a Hurvínka - samozřejmě zastávka a občerstvení s kávičkou a dalšími dobrotami od Danušky - rozené pekařky.....

A pak již přes náměstí - nakouknutí do kostela, kde byla právě mše a dál pak směr ZOO - vstupenky již jako důchodkyně, protože věk už nám zaklepal na dveře - sice ještě některé ještě na "státní ohodnocení" čekají, ale už se to všem neúprosně blíží.....  Tam pak milující lvi, opice, tučňáci, plazi.... nás nadchly a vrátily do dětských let.  A botanická zahrada již podzimní nás inspirovala tak, že si tam musíme naplánovat návštěvu znovu někdy na jaro, kdy jsou všechny kytky rozkvetlé ...... Pak na zavolání nás "taxíky" Höfler, Kydlíček odvezli k Evičce domů do bytovky ve Škvrňanech. Tam nás čekal přímo raut : výborný hospodský guláš na začátek, dále štrůdl delikates, tvarohové řezy atd.......

Danuška a Evička V. k odchodu do důchodu dostaly přáníčka a polštářky, aby si mohly občas i zdřímnout. Jenže Evička se rozhodla ještě dál pracovat "na procenta" a Dana končí v prosinci.

Byl to krásný pohodový den - Evičko moc Ti děkujeme  - fota i básničky viz. níže :

Danušce

však mám ten termín napsán v kalendáři,

důchodu jsi se ve zdraví dočkala,

i když jsi různé zvraty přečkala.

39 roků již letos přešlo od maturity naší,

„jak mávnutím proutku“ - stále Ti to sluší,

píši Ti na cestu k důchodu krátké přáníčko,

by svítilo Ti na ní převážně vždy sluníčko.

V největší pracovní slávě tak osud svůj naplniti,

s radostí a pokorně – svou životní cestu uvolniti,

přenechat tak místo mladším příští generace,

by povinnosti mohli též si splnit bez legrace.

Zábavu máš už jistě připravenou podle plánku,

bez plevele budeš mít stále skalku i zahrádku,

mlaďochům dobrou „papku“ s radostí připravuj,

s převelkým elánem též vnoučata jim rozmazluj.

Dovolenky už můžeš celoročně plánovat,

s vnučkami u moře toulat se i „flámovat“,

teď teprve točit se Ti začne svět celičký,

čas „poletí“- jak říkají v důchodu lidičky.

volno zbýt Ti musí, to je přece jasné,

ať jsou ty příští – jen samé pohodové dny,

a tím se v mnohém naplňují Tvé dívčí sny.

To přeji Tobě od srdce a zkrátka,

v žití dalším přemnoho „štístka“,

též zdravíčko – nutno je neustále vzívat,

                         by mnoho dalších roků mohla sis zpívat.                      

                                                      26.9.2008                                         Ani

                           P.s.:  Příští rok můžeme již častěji Šumavou pochodovat,

                           i když už nám není dvacet, můžeme si též zanotovat,

                           s radostí vždycky podle mapky a plánku,

                           v „báglu ňamky“ a kávy plnou termosku.

Evičce

Evičko milá, kariéra Tvoje už se završila,

další z nás vysněného důchodu se dožila,

39 roků letos uplynulo, co zkoušela nás maturita,

byly jsme dítka snivá – dnes - poučené od života.

Sám osud Tobě mnohé přihrál do „vínku“,

proto jemu vzdej dnes hold i vzpomínku,

když někdy překážku připravil na životní cestě,

tys ji hravě překonala a tak se poučila prostě.

V žití, když zpět se dnes ohlédneš,

hrdě se pochlubit se vším můžeš,

„mlaďochy“ jsi v svět již vzorně vypravila,

k radosti teď Tobě oni vnoučata připravila,

vždyť jsi pro ně ta nejlepší babička,

oni zas pro Tebe nejdražší sluníčka.

S určitostí máš na důchod mnohé plány připraveny,

však zdraví si hýčkej – roky práce máš odslouženy,

též si s námi každý pochod naplánuj,

„absenci“ abys neměla, na to pamatuj.

V přírodě na Šumavě na bolístky jistě zapomeneš,

věz, že v každém ročním období s námi pookřeješ,

přesto, když kosti někdy „nesekají dobrotu“,

zatni zuby, prášek polkni, nadej tu „holotu“.

Ten nejcennější poklad – zdraví já přeji Tobě,

naplnění dívčích snů, co sama přeješ sobě,

ať „Štěstěna“ je Ti v žití nakloněna stále,

jen samé pohodové dny si užívej nadále.

4.10.2008                                  Ani

                   P.s.:  Jistě oceníme, že nemusíme brzičko již vstávati,

                             odpočívat zrána můžeme, bez starosti si snívati,

                             věz, že časem řekneme si všechny – je to „balada“,

                             a až na túru se vydáme, bude o 100% lepší nálada,

                             plány nové „ukujeme“ – další vymyslíme pochody,

                             své „baterky“ tam dobijeme, až vrátíme se z přírody.