Pěší výlet z Alžbětína přes Debrník do Železné Rudy

19.10.2011 – po překrásných slunečných dnech nás dnes vítá studený a nevlídný podzimní den – přesně jak předpovídali - samé mraky, v Plzni i Klatovech dokonce prší – přesto se nás schází 9 i s Maruškou, která přistupuje do vlaku až v Nýrsku. Cestou na Šumavu místy mlha jako mléko a vrcholky známých kopců v mracích – uvidíme, přesto jsme natěšeny, že se po měsíci opět setkáváme. V Alžbětíně v nádražní čekárně tradičně před cestou kávička, něco pečeného sladkého a nechybí na „dobrý krok“ a na zdravíčko od Marušky. Foto a změna trasy : půjdeme cestou v Česku na Debrník a pak do Železné Rudy, tam do Muzea a pak … Jen, aby nám nezačalo pršet – zatím mlha i mraky ustoupily a oteplilo se, nálada super, cesta pohodová – na Šumavě je již podzim – listy překrásně zbarvené – několik zastavení a rozhledů do kraje, v Rudě zajdem do krámku s dárky a suvenýry, vždyť vánoce se kvapem blíží... Nakoukneme do kostelíčka a 6 nás jde do Muzea – tam o historii sklářství a rodině Abelů v Čechách se dozvídáme všechno přímo od vedoucího muzea - také prý patří také do rodiny Abelů s "modrou krví" - výkladem jsme nadšeny a děkujeme za něj. Potomek rodiny Abele, spisovatel Karel Klostermann napsal román Skláři - historicky určitě též zajímavý - inspirace k přečtení. Na závěr prohlídky se ještě kocháme vystavenými fotografiemi z různých koutů Šumavy.
http://muzeum.sumava.net/?page_id=61
Časově pak v Rudě stiháme ještě svařáček v jedné hospůdce, kde na nás počkaly ostatní. Na zpáteční vlak jdeme do Železné Rudy město – sluníčko nám dnes sice nevysvitlo, ztracené hodinky jsme nenašly, ale naše setkání s výletem na Šumavu se opět vydařilo – na nádraží ještě vyprázdníme zbylé zásoby z batůžků, ani nám nepřišla chuť na sladkosti z vyhlášené cukrárny Charlotta. Ty naše se jim vyrovnaly a „zdrávy jsme došly“ 5 km, což jsme náležitě završily „drsoněm“ – nepršelo nám a je dobře na duši.
A příště – již poslední pěší výlet v letošním roce 2011.