V létě každým rokem se těšíme a plánujeme letní setkání s Maňou. Tentokrát podle mapky s pěším výšlapem na Orlovické jezírko. V Pocinovicích na nádraží se nás sešlo 11, i když na fotu chybí Hanka - kuřačka... Část obsahu z batůžků je nutno vyprázdnit, ale den začíná až příliš teple..., musíme proto rychle šlapat ještě za chládku. Maňa s Braněm a Blaženkou, také Jirka se Zdeňkou tam jedou autem, aby dovezli proviant pro naše hodování ve stínu lesa u jezírka. Tam už na nás čeká Pepík Mayer, který letos v srpnu oslaví krásné 80.-tiny a nám tam velice rád poskytl azyl v jeho chatičce a také k uvaření kávičky. Prvně však vzpomínáme na Evičku, se kterou jsme se 28.7.2017 v Přešticích rozloučili. Se skleničkou v ruce, ale slzami v očích... - důstojně a pokorně. Tam byla v plánu chvíle na promítání fotek, které Hanka s Maruškou nafotily u Dáši v Kanadě. Jejich společné foto z Kanady je uložené ve fotogalerii. Bylo to pro nás všechny příjemné vzpomínání na jejich 18-ti denní výlet k Dáše za "velikou louži". Humorné povídání o jejich výletech. Snad Maruška do této kroniky napíše několik vět z jejich společných zážitků. Den však velice rychle ubíhá, stiháme to jen tak, tak - včetně všech ochutnávek donesených dobrot, a najednou je čas k odchodu ku vlaku. Měníme proto trasu zpáteční cesty ku vlaku - je horko a raději jdeme kratší stejnou cestou přímo. A proto nám ještě při cestě v Pocinovicích zbývá krátká chvilka na zastavení u Mani na poslední pozdravení, hlavně poděkování za pohoštění a osvěžení při cestě. Tak jsme si pospolu opět hezky prožili letošní letní - velice teplý den - příště se těšíme na setkání s Maňou až po novém roce 2018.